O práci a živote v Južnom Tirolsku

Autonómna provincia Bolzano – Horná Adiža je oblasť patriaca dnes k Taliansku (kedysi Rakúsku) usadená v talianskych Alpách, prevažne hovoriaca nemecky. A práve tu nakoniec zakotvil po problémoch v práci a rozvode Miroslav(50), o ktorom je nasledujúci príspevok. 

Pocházím od Uh. Hradiště a jsem vyučený opravář zemědělských strojů. Hned po revoluci se mi naskytla příležitosť jet s přáteli do Sudtirol zkusit hledat práci v zahraničí. Poměrně rychle jsme našli výpomoc na sklizni jablek v obci Tramin. Odpracovali jsme 7 týdnů a jeli jsme zase domů. V té době jsem byl ještě ženatý, takže peníze vydělané v zahraničí byla velká pomoc.

V Čechách jsem hned začal pracovat soukromě jako lesní dělník v těžbě dřeva, ale většinu faktur mě ještě neproplatili a ty firmy už dávno neexistují. Mezitím přišel podzim a odjel jsem zase s dluhama v podstatě všude do Itálie na sklizeň jablek, k tomu samému majiteli sadů, u kterého jsem byl rok předtím. Okamžitě mě zaměstnal, dokázal jsem se mezitím naučit aspoň pár základních slov německy, takže už jsme spolu dokázali i tak nějak omezeně, ale přece trochu ,,komunikovat“ a dokázal jsem si nějak domluvit práci na jaře. On byl očividně se mnou spokojený.

Miroslav následne pokračoval v ťažbe dreva, ale mal čím ďalej tým viac problémov vymôcť mzdu od zamestnávateľov, takže musel znovu odísť do Itálie. Tam už pracoval rok vkuse v oblasti Verona, pro fa Griba, kde išlo hlavne o pestovanie malých jabloní a zber, kým si na jar v roku 1993 našiel prácu v stavebnej firme. 

Nikdy jsem nemusel čekat na výplatu, nikdy se neposouval žádný termín a vždy jsem dostal víc, než jsme měli dohodnuto. Zpočátku se jednalo o tříměsíční turnusy, 3+3 měsíce, ale žena se seznámila s jiným mužem, rozvedli jsme se, takže jsem pak zůstal v Itálii. Našel jsem si přítelkyní a jsem tu s ní dodnes. 

Čo ťa viedlo k tomu, odísť z Čiech do zahraničia?

V podstatě jsem vůbec neměl v úmyslu dlouhodobě opustit ČR, ale vzhledem k vývoji situace jsem si to zvolil jako v té době nejideálnější řešení, byť mám tři děti a nikdy jsem je nechtěl opustit, ale naskytla se mi příležitost vydělávat víc peněz, tudíž jsem byl schopen prvidelně posílat dost vysoké výživné na děti a ještě dost peněz ušetřit, abych svým dětem každoročně zajistil zimní i letní dovolenou. Tudíž se naučili slušně lyžovat v Alpách a plavat v moři, čímž si myslím, že kdybych se vrátil do ČR, nikdy by tyto oblasti moje děti ve svém dětství neměli šanci poznat, nebo tedy ne se mnou, poněvač bych nebyl schopen z příjmů v ČR našetřit na tyto každoroční dovolené potřebné finanční prostředky.

Mimo jiné jsem v průběhu času nabízel spolujízdu svým autem, abych byl co nejčastěji se svými dětmi, až jsem si pak pořídil minibus. Tak jsem vlastně se svými dětmi trvale v kontaktu a ta spolujízda Sudtirol – Zlínsko ještě pořád funguje. Teď už jsou mé děti dospělé, pomalu budou končit studie, které si zvolili, ale představa, že bych se měl do ČR vrátit se mě zatím moc nezamlouvá. Žiji tady s přítelkyní, ona je zde domácí, má tu své rodinné zázemí, stabilní práci se slušným, pravidelným příjmem, nedomluví se česky a já vůbec nemám v úmyslu ji opustit. Z toho vyplývá, že se asi už natrvalo nevrátím, možná někdy v důchodu.

Ako sa pohybujú platy v tejto oblasti? Normální dělník, v zákonem stavené pracovní době vydělává průměrně asi 1 300€.

Aké sú tvoje ďalšie plány? Vydělat si dost peněz na to, abych si mohl pořídit pozemek s rozsáhlejším rybníkem a přilehlými loukami a v klidu chovat hospodářská zvířata a chytat ryby. Víceméně se částečně odizolovat od tohoto poblázněného světa.

Aké máš pocity z krajiny, kde žiješ? Krajina ve které žiji, tedy Jižní Tirolsko, je nádherná, co se týká přírody. Lidi jsou tu převážně velmi vstřícní, počasí stabilní, vzhledem k nadmořské výšce velmi hezké. Strava velmi dobrá a skutečně kvalitní. Způsob zábavy a humoru je trochu jiný než u nás. Dnes si ale každý najde co mu nejlíp vyhovuje. Mě se tu velmi líbí a jsem tu opravdu spokojený.

Čo Slováci a Češi v tejto oblasti, stretávaš sa s nejakými? Já se v podstatě stýkám převážně s domácími obyvateli. Žiji i s domácí ženou. Nemám s nima žádné problémy, nebo potíže. Faktem je, že pokud se tu něco vážnějšího přihodí, tak jsou především v pozadí cizí státní příslušníci a často to vrhá špatný stín i na ty, kteří tu žijí bezúhonně, ať už tedy dočasně nebo dlohodobě. Ale domnívám se, že s tímto problémem se potýkají lidi i v jiných oblastech nebo zemích.

Čo by si odkázal ostatným ľuďom, ktorí by chceli túto krajinu navštíviť, prípadne tu žiť? 

Já se domnívám, že pokud někdo má skutečný zájem změnit svůj život, nebo změnit své působiště, tak Jižní Tirolsko je skutečně velmi zajímavé pro lidi všech možných zájmů, ať už kulturního nebo sportovního vyžití. Ještě pořád je zde dostatek pracovních příležitostí a nevidím důvod proč by někdo nechtěl žít nebo pracovat v této oblasti, ale velmi bych uvítal, kdyby si lidi dokázali uvědomit, že pokud tady budou dělat bordel a krást, přinutí tím domácí populaci aby se vůči cizincům, (celkově a velkoplošně), obrnila a izolovala, což si nemyslím, že je zrovna vhodné a žádané.

Ďakujem Miroslavovi za zaujímavý rozhovor. Prajem mu v živote veľa šťastia a úspechov k naplneniu jeho plánov. Keby mal niekto záujem o využitie jeho služieb prevozu, nájdete ho ľahko na FB, prípadne mi napíšte pre ďalšie informácie. Ak poznáte niekoho, alebo vy samy žijete v zahraničí a ste ochotní sadnúť si na ani nie polhodinku k počítaču, aby ste zvečnili svoj príbeh a skúsenosti a zdieľali s ostatnými prostredníctvom tohto projektu, neváhajte mi napísať na email [email protected]. Teším sa na všetky vaše príspevky.